Prosinec 2009

každoroční

31. prosince 2009 v 10:20 | tronetja
silvestrovské rachejtle
šampáňo a velká psina
však nás z toho vystřízliví
novoroční kocovina

hvězdná

21. prosince 2009 v 2:23 | tonetja

vyšla nová superstár
zešílelo dětí pár
milióny esemesek
operátor se snad nesek
však vy víte jak na nás
íkvé takřka ananas
koukáme na TV modly
jejich prachy by též bodly
právo na hlas jednou za rok
děti štěstěny maj nárok
to je síla to je terno
úchvatné jako inferno
navíc bonus pro ženský
Mareš československý

tonetja PF 2010

19. prosince 2009 v 15:40 | tonetja
trochu letní pohody
doma v lese u vody
už se na to dosti těším
tak to zatím grogem řeším
až ta zima pomine
najdeme si zas jiné
důvody proč celý rok
nutno vařit řádný grog

hodně zdraví sem tam kliku
něco lásky třeba z cviku
neprudit a nezávidět
to je totiž dobře vidět
potkat lidi co jim neva
že jsi už tak trochu sleva
a věřit že celý rok
budem popíjet ten grog

Už jedou.

18. prosince 2009 v 21:50 | tonetja
Zase už přišly ty šťastné a veselé,
vzpomenem na živé i mrtvé, přátelé.
Oni též vzpomenou, pošlou nám kartičku,
zajdeme na hroby, zapálít si svíčku.
Pak štrůdl upečem, punčem se zahřejem,
stromek ustrojíme, znovu si nalejem.
Mrazíka pustíme, teplo je děvčeti,
kapříka osmažit nestihnem do pěti.
Nevadí, nevadí, Ježíšek zaklinká,
mile ho uvítám už coby pralinka.
Koledou tradiční anebo dobovou,
s pokutou silniční, s náladou punčovou.
Dárky rozbalíme, radost až do rána,
a s další skleničkou nastane nirvána.
Bylo to vloni a je to zas po roce,
už nás to dostalo, vypukly Vánoce.

inu

9. prosince 2009 v 23:28 | tonetja
zase už mám slinu
dát si odvar z blínu
lehce se rozplynu
pak se zase svinu
snad se z toho drajvu
zcela nepominu

dvě tři sklenky splínu
dát si k lehce k vínu
lehnout si do stínu
nebo pod peřinu
pak už jenom počkat
na správnou hladinu

nepocítím vinu
nemám kocovinu
to ti říkám inu
zcela na rovinu
výpověď že dávám
sobě na hodinu

to se divíš synu
co máš za maminu

zaplaceno

7. prosince 2009 v 18:43 | tonetja
kam s tím zmatkem
kam s tou bídou
kam se smutky
kdo to ví

kam s čekáním
marnou touhou
kam s tím nikdo
nepoví

poskládám vše do ruksaku
nastojato napříč též
všechno se tam hezky schová
nehledej už nenajdeš

podám ruksak do úschovy
nevyzvednu si jej zpět
navěky ať si tam hoví
úschovné zaplatím hned

radostná pro nespavce

6. prosince 2009 v 4:19 | tonetja

nejsem noční motýl
jsem spíš noční pták
vyzobávám terno
být insomniak

dnem si ponocuju
v noci jen tak dlím
noční držím šichtu
za úsvitu sním

je to lidi krása
užít noc i den
však až jednou usnem
tak už zůstanem

nic s tím nenaděláš
je to prostě tak
káru už si chystá
pro nás funebrák

neračte se divit
žádám nemnoho
až si frakoun přijde
chci být u toho

ještěže jsou mezi námi

3. prosince 2009 v 22:16 | tonetja
na svém chytrém rychlém oři
přijedou k nám inspektoři
dobře nám všem poradí
zmotivují naladí
něco vytknout sice musí
by nebyli coby husy
však si paragrafy četli
nápady by hloupé smetli
odhalí i nedostatky
kantoři dělají zmatky
učiníme opatření
však jsme hezky vycvičeni
makat plnit vysvětlovat
třeba nás však zkontrolovat
zaslouží si velký dík
škola není holubník
máme svoje kompetence
i projekty na nástěnce
plány bude lepší schovat
a eš ve pé apgrejdovat
ze všech stran i s velkou chutí
environmentální pnutí
dříve než nás umoří
spasí nás inspektoři
srdce štěstím zahoří

však co

2. prosince 2009 v 0:47 | tonetja

plané řeči plané sliby
plané touhy plané kdyby
možná dobrá snaha naše
rozteče se jako kaše

žádné činy hrdinné
sem tam hurá povinné
pozvolna a nenápadně
nechej ležet pravdu na dně

apoň jeden sebeklam
po lžičkách si denně dám
pravda totiž někdy bývá
hořká divná neuctivá

raděj hlavu do písku
nevyčítej Pitrýsku
kdo nic neví má vyhráno
lepší dvakrát ne než ano

pak už jenom bez milosti
do věže ze sloní kosti
cestou schody sobě mést
prázdné řeči lehce vést

že to není ušlechtilé
to ale vím děti milé