Září 2010

mez stínu vrženého

28. září 2010 v 15:17 | tonetja

rubikon a vlastní stín
nepřekročím to už vím

postrádajíc jisté vlohy
v rubikonech smáčím nohy

z rozmařilosti pak pouhé
vrhám stíny krátké dlouhé

nadějná

28. září 2010 v 14:50 | tonetja
jsem tak trochu mimo
dělám děsné kusy
svéprávnosti brzo
zbaviti mě musí

až mně odeberou
má občanská práva
budu si žít blaze
veselá a zdravá

závidět mi můžeš
že mám vše už z krku
sedím na konári
vrkú vrkú vrkú  

zaručeně

15. září 2010 v 22:56 | tonetja
pošli mě prosím teď
dvanácti lidem
jenom tak můžeš dál
večeřet s klidem

štěstí tě nemine
průser se vyhne
to co jsi prošvihl
zase se stihne

jestli mě přerušíš
dopadneš bledě
můžeš pak divit se
vestoje vsedě

tak si dej bacha 
však máš divný kašel
zašli ať nezajdeš
jeden už zašel  

veselá

15. září 2010 v 21:16 | tonetja
nekoukám vpravo
nekoukám vlevo
nekoukám pod nohy
nekoukám k nebi
nehledím na lidi 
nehledím na řeči
a je mi šumafuk
kdo se jak šklebí
nechci nic prokouknout
nechci nic hodnotit
nebudu hanět
a nebudu lichotit 
nechci a nemusím
už jsem dost musela
což se na stará už
kolena nedělá

příprava k novým maturitám v plném proudu

5. září 2010 v 1:52 | tonetja
onlajnové testy
táhněte mi z cesty
testována ráno večer
jeden by už z toho ječel
ílernink a celý můdl
ať sežere první pudl
nebo ať se rozkročí
a všechno to pomočí 

po špičkách

5. září 2010 v 1:28 | tonetja
po špičkách k nám přišla touha
nerozsvítím raději
pokouší nebo se rouhá
ve vábničce s nadějí

vznáší se a křídla nemá
a pak zmizí vzápětí
snad je příliš utoužená 
snad si spletla století

trochu vadné ale naše

1. září 2010 v 20:48 | tonetja
oko bere
ruka dává
nohy ještě
levá pravá

jazyk ostrý
výraz tupý
na dlani
nerostou chlupy

zuby jako
z porcelánu
nainstaluj si
poránu

v hlavě buší
srdce tuší
zvoní v uších
úzko v duši

naše malé
psychosoma
s námi venku 
s námi doma

letos jako napřesrok

1. září 2010 v 18:27 | toneja
nic netvořím
nemám čas
vypuk školní rok
nezačnu-li ten čas krást
zbude ze mě cvok
kvoky kvoky kvoky kvoky
kvoky kvoky kvok