Říjen 2010

kuvik obyčajný

30. října 2010 v 22:59 | tonetja
co se chechtáš sýčku
takhle při měsíčku
že by nám začali
utahovat smyčku

ještě chvíli sýčku
a zapálím svíčku
houkni pod pokličku
už jsem na hniličku

neděkujte odcházím

30. října 2010 v 22:34 | tonetja
těžce kráčím lehce mlžím
hned jsem vzhůru špatně spím
ničím se už nepřekvapím
neptám se a nevěřím

nerad dávám nerad vracím
nerad čekám nerad vím
otáčím se jenom zřídka
vpravo vlevo nehledím

nemám šťávu mám však revma
ztrácím čas a náladu
nehledám je není třeba
hodinky mám pozadu

není radno se mnou mluvit
není radno spoléhat
nestojím o další řeči
není důvod naléhat

není nejsem nemám nechci
neřeším a netoužím
co se dalo už se stalo
co nevidět dosloužím

všechno trvá až se strhá
vše naštěstí do času
stejně tu dost dlouho straší
víc než třeba mamlasů

na bálu

23. října 2010 v 21:33 | tonetja

ukloň se a začni tančit
v rytmu doby nohy klaď
hudba hraje víno teče
raduj se a taky plať

bál už začal tak se hýbej
nestůj nehleď neváhej
parket plný hlava prázdná
vše je skvělé hudbo hrej

tancujem jak pískají nám
v kostýmech a podle not
kdo snad z rytmu vypadává
ať vypadne není vhod

růžová

23. října 2010 v 20:39 | tonetja
ten kdo má ustláno na růžích
nejspíše musí dost trpět
nesmí se chudák otočit
či jinak na loži vrtět

pojišťovácká

21. října 2010 v 18:56 | tonetja
s entuziazmem pojišťováka
vyrazíme rychle na panáka
neb co z toho jeden vyzíská
je nejlepší životní pojistka

rada ještě do života

17. října 2010 v 9:18 | tonetja
dát si máslo na hlavu?
ponořit se v sobě?
nebo chytit se za nos?
ještě ne až v hrobě

času na to vždycky dost
nijak s tím nespěchej
když už sis na sebe zvykl
vše při starém nechej

nic s tím stejně nenaděláš
však víš co jsi zač
nikoho tím nedojímáš
taky proč a nač

volební

14. října 2010 v 21:50 | tonetja
předvolební gulášek
předvolební pastičky
povolební rarášek
vyskočí nám z urničky
tudli tudli tudli
tudli tudličky

coolová

12. října 2010 v 19:18
všechno je teď onlajn
všechno je teď kůl
a když hochu nechytáš se
jsi jak starý vůl

asi starým volem
navždy zůstanu
z onlajnové společnosti
psotník dostanu

jsou tam všichni dokonalí
hlaďoučtí jak stůl
perspektivní asertivní
jak jsem řekl kůl

to mě dosti děsí
nebo závidím?
až dorazím na konečnou 
možná uvidím

zdali pravdu celou 
nebo aspoň půl
těžko říci co nadělat
nejsem totiž kůl  

sanační

7. října 2010 v 21:45 | tonetja
nemám čas a nemám prachy
na kontě mám drobné krachy
nemám hloubku ani výšku
žiju si tu na psí knížku
a když nevím kudy kam
potichu si zaštěkám
někdy si i zavyju
čímž si hlavu vymyju