Prosinec 2014

předvánoční 4

21. prosince 2014 v 11:36 | tonetja
s cukrovím je dávno ámen
zůstaly jen zázvorky
neb jsou tvrdé jako kámen
či podrážka z pohorky

s vaječňákem další svízel
též již není bohužel
jaksi kamsi rychle zmizel
ještě než se uležel

s tím už sotva něco

16. prosince 2014 v 2:30 | tonetja
kdo to tady zase šílí
nedá pokoj s půlnocí
kompulzivní veršotepka
už jí není pomoci

s rýmem lehá s rýmem vstává
kráčí v rytmu trocheje
kdo se na to dál má dívat
ať ji někdo poleje

zašlete sedmi přátelům

14. prosince 2014 v 14:44 | tonetja
mejlem přišlo pět andělů
taky koule čarovná
nepošlu-li je hned dále
tak mě něco odrovná

dle pokynu andělského
poselství jsem zaslala
na lidi to fungovalo
všechny jsem je naštvala

příště hodlám ten kouzelný
řetěz rázně přetrhnout
a nechat se dobrovolně
nebem navždy zavrhnout

kdo si myslí že se rouhám
pozor chyba veliká
to já myslím na anděly
ať si dají šlofíka

předvánoční 3

13. prosince 2014 v 13:28 | tonetja
proč bychom teď uklízeli
nač bychom se trápili
před vánoci jak otroci
s mokrým hadrem šmejdili

svinčíku jsme dávno zvykli
imunitu posílí
svědčí tělu také duchu
koukni jak jsme ztepilí

celebritní

12. prosince 2014 v 19:00 | tonetja
čímpak se to u nás hemží
přece celebritami
množí se tu jako myši
malé české tsunami

z televizní obrazovky
z novin taky z rozhlasu
sdělují zásadní moudra
z profilu i anfasu

co kdo vaří kde byl včera
kam jede na prázdniny
jaké barvě dává přednost
a podobné kraviny

naštěstí ty celebrity
celkem rychle uvadnou
mezi nás necelebritní
navěky pak zapadnou

až se stanu celebritou
věc zásadní sdělím vám
nejdříve všechno vysuším
potom zase polejvám

sveřepá

11. prosince 2014 v 22:13 | tonetja
nemám nazbyt nemám formu
nemám čas a náladu
mám však dluhy diagnózu
v charakteru závadu

ještěže mám aspoň něco
jinak bych se namíchla
a ve čtvrtek po obědě
bych to třeba zapíchla

ale hlásím nezapíchnu
zdržovat se nebudu
mám zde totiž ještě v plánu
dělat pilně ostudu

rok s rokem

10. prosince 2014 v 8:52 | tonetja
starý rok už kufry balí
má tu toho všeho dost
zůstat s vámi ještě chvíli
byl by patent na blbost

cosi proti pořád máte
co je vděčnost nevíte
a můj konec nestydatě
rachejtlemi slavíte

myslíte si naivové
že ten nový bude kůl
starý kulhá mladý běží
stejnou ale drží hůl

klidně přejte zdraví štěstí
novému to nevadí
však on si to jak bude chtít
podle svého vyladí

vy si ještě vzpomenete
a budete litovat
o rok starší s tímhle novým
až budete účtovat

nejvyšší čas dát vám sbohem
žádná škoda to není
a prvního užijte si
řádné hlavy bolení

cedule na vrata

7. prosince 2014 v 17:05 | tonetja
k nám raději nejdi
my jsme pěkní šmejdi

slyš nebo střelím

7. prosince 2014 v 1:14 | tonetja
když ti řeknou posléze
čekej co z nich vyleze
přidají-li případně
zatváří se záhadně
řeknou-li pak nicméně
začnou mluvit o ceně
jestli řeknou super
tak jim jednu uper

předvánoční 2

5. prosince 2014 v 15:21 | tonetja
předvánoční rozjímání
k tomu si vždy sednu
otevřu si láhev vína
začínám už v lednu

z knihy osudu

5. prosince 2014 v 0:17 | tonetja
sudičky nám u kolébky
slíbí štěstí zdraví
pak už nás jen pozorují
a dobře se baví

křehčenci

2. prosince 2014 v 1:23 | tonetja
jak křehčená kuřata
zamražená v ledu
zanořeni do sebe
ztvrdli jsme na kost
trvanliví
bez chuti a bez zápachu