Říjen 2017

spořádaný

24. října 2017 v 22:10 | tonetja
nemám velká témata
žiju život malý
neb jsem občan spořádaný
na svou pověst dbalý

mám rád svoje závětří
svoji malou nudu
tam se tiše vyhýbám
nástrahám osudu

doma občas popíjím
ale ne zas mnoho
abych se snad nedej bože
nepozvracel z toho

jsem si jist svým názorem
ve svém malém světě
takže všichni jinačí
radši vypadněte

noční

24. října 2017 v 3:37 | tonetja
mám zas dnes noc nespavou
co s tím netuším
náladu mám nezdravou
hlavou zabuším

mé výkony pracovní
jsou pak titěrné
příspěvky ku slávě vlasti
dosti mizerné

chtěla bych se zařadit
mezi občany
co spí v noci jako dřevo
nejsou nasraný

kdyby aspoň lednička
naplněna byla
to bych už pak do svítání
nějak pořešila

vraž tam klidně kohokoli všichni jsou to stejní voli

20. října 2017 v 9:52 | tonetja
ať volíme jak volíme
vždy jsme nějak vedle
tím pádem je vcelku putna
kdo zas bude v sedle

zvesela k urnám

19. října 2017 v 22:47 | tonetja
u volební urny
neměj výraz chmurný
ona je to totiž pouze
urna volební
chmurný se ti hodit bude
pro tu poslední

tereziánské léto

17. října 2017 v 22:17 | tonetja
podzim se nám rozparádil
šílí všemi barvami
slunce v řece smáčí vlasy
krása síly tsunami

jako obraz od malíře
nestál by snad ani cent
ale stejně neodoláš
zachvátí tě sentiment

pochopit to kouzlo nelze
pár dnů a náhle je pryč
a pak rok zas budem čekat
na ten přenádherný kýč

předvolební

16. října 2017 v 18:23 | tonetja
založím si stranu
zítra hned poránu
založím ji do šuplete
ať se s nikým nezaplete

tajemství tvorby

16. října 2017 v 17:51 | tonetja
neptejte se víc
co chtěl básník říct
básník totiž básní nechtěl
říct fakt vůbec nic

abonentní

13. října 2017 v 21:21 | tonetja
ani mě nenapadne
pořídit si předplatné
jeden se pak stresuje
zda se mu to rentuje
každý čtvrtek za kuturou
stane se ti noční můrou
předplatné tě brachu
hezky drží v šachu

balada noutbučí

4. října 2017 v 14:55 | tonetja
chtěla jsem být světová
mám noutkbuk od lenova
co jsem to jen učinila
že jsem noutbuk zakoupila
po tačpedu prstem šmejdím
za kurzorem marně rejdím
on si lítá jako blázen
čekám že vyskočí na zem
to jsou tedy moresy
tyhle hajtek progresy
kde je moje staré písí
zakoupené dávno kdysi
na něm jsem to uměla
nijak zvlášť však docela
snadno uživatelské
k blbečkovi přátelské
ovšem vinou lenova
vše se učím odznova
dávno prošlé konzervy
z noutbuků jsou na nervy
že jsem muzeální puška
zcela postačí mi tužka
a tou tužkou lenovo
zapíchnu a hotovo